Krajinu v lokalitě Plachta od soboty pomáhají udržet divocí koně

Na Plachtu dorazili čtyři divocí koně. | autor: Česká krajina - Dalibor Dostál

V lokalitě Plachta na okraji Hradce Králové v sobotu vypustili čtyři divoké exmoorské koně, kteří pastvou pomohou udržovat životní prostředí pro vzácné rostlinné i živočišné druhy. Odrostlá mláďata divokých koní ze středočeských Milovic se zabydlují ve dvou nových lokalitách. Jedna skupina zamířila do lokality Na Plachtě u Hradce Králové, kde na ně bude dohlížet ochranářská organizace JARO Jaroměř, druhá do Ptačího parku Josefovské louky, o který se stará Česká společnost ornitologická. Uvádí to web ceska-krajina.cz.

Původně  mělo do východních Čech vyrazit deset koní nakonec jich přijelo devět, posledního z hřebců se nepodařilo včas odchytit. Na Plachtu, kam v sobotu přijela čtyři zvířata, proto dorazí později. „Zvířata zvládla nakládku i přibližně dvouhodinovou cestu bez problémů. Jsme rádi, že už se zabydlují v nových domovech,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Na obou místech čekaly na nové obyvatele desítky návštěvníků. Stejně jako v Milovicích, také ve východočeských lokalitách budou koně pomáhat svoji pastvou se záchranou a obnovou přírodně cenných míst. Svým suchým charakterem je rodišti hřebečků z Milovic podobnější královéhradecká lokalita Na Plachtě.

„Aby si tato oblíbená přírodní památka a evropsky významná lokalita na bývalém vojenském cvičišti na Plachtě uchovala výjimečnou pestrost, je nezbytné bránit jejímu zarůstání. Tomu od soboty napomáhá pastva koní, která se tak stane vedle sečení luk nebo pojezdů vojenskou technikou dalším způsobem péče o toto unikátní území,“ vysvětlila Hana Heinzelová, pověřená řízením východočeského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Stejně jako Milovice, má i Plachta vojenskou minulost. „Kdysi vojenské cvičiště na okraji velkého města bylo v devadesátých letech armádou opuštěno. Brzy bylo přírodovědcům jasné, že zarůstání povede ke ztrátě jeho rozmanitosti,“ dodala Hana Heinzelová.

„Pastva divokých koní zajistí šetrnou údržbu travního porostu, ve kterém budou mít ptáci a hmyz větší šanci na přežití. Stavba ohrad pro koně byla podpořena částkou 210 000 korun z prostředků programu péče o majetek státu MŽP,“ pokračovala Hana Heinzelová. S příjezdem klisen ochranáři zatím nepočítají. „Lokalita není tak velká, aby se tu koně mohli rozmnožovat,“ konstatoval David Číp, předseda JARO Jaroměř.

Odvoz hřebečků, kteří se v Milovicích narodili v roce 2016, je v souladu s tím, jak se vyvíjí stádo ve volné přírodě. „Když hřebečci dosáhnou zhruba druhého roku života, začne je dominantní hřebec odhánět od stáda,“ vysvětluje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd. Mladí hřebci pak vytvoří pánské, takzvaně bakalářské skupiny. V nichž vzájemně poměřují síly, nejsilnější z nich poté vyzývají poletech dominantní hřebce z okolních stád a bojují s nimi o klisny.