Síť, která by bránila sebevražedným skokům, nakonec na Bílé věži nebude

Sítě na Bílé věži nebudou. | autor: hradeckralove.cz

Po dvouletém martyriu Hradec Králové vzdává snahu o zabezpečení Bílé věže proti sebevražedným skokům z ochozu památky. Nepodařilo se totiž najít řešení, které by bylo funkční a současně vyhovovalo památkářům. Poslední sebevražedný skok policie zaznamenala v roce 2020. Od roku 2016 ukončilo svůj život skokem z hradecké dominanty pět lidí. Informaci přináší Hradecký deník.

Dvouleté dohadování mezi projektantem a památkáři skončilo patem. „Nakonec jsme se ve vedení města dohodli, že tuto neproduktivní investiční akci ukončíme, protože jsme nedosáhli shody,“ řekl v úterý večer zastupitelům investiční náměstek primátorky Lukáš Řádek. Plán na zabezpečení Bílé věže zdědilo současné vedení města po tom předchozím.

O zabezpečení renesanční stavby, které by mělo předejít tragédiím, rozhodlo minulé vedení města v březnu 2022. „Poslední tragický pád z Bílé věže zaznamenala policie na konci září 2020,“ uvedla mluvčí policie Šárka Pižlová. Od roku 2016 ukončilo život skokem z hradecké dominanty celkem pět lidí, ženy i muži od 20 do 56 let. Ochoz památky ve výšce šedesát metrů nad Velkým náměstím dnes lemuje pískovcová zídka a ocelové zábradlí, které se dá přelézt.

Památkáři postupně konzultovali s projektantem řadu variant řešení. Chtěli, aby ocelové sítě památku z konce 16. století co nejméně hyzdily. Řešil se vhodný materiál, velikost ok sítí tak, aby byly výsledné sítě dostatečně pevné, ale nebránily výhledu ani nehyzdily pohled na věž zdola. Současně památkáři požadovali, aby ukotvení sítí co nejméně zasahovalo do památky.

Památkáři nechtěli vrtat otvory

„Problém spočívá v tom, že památková péče by chtěla minimalizovat zásahy do ochozu. Nechtěli jsme, aby se vrtaly nové otvory do kamenné architektury,“ vysvětluje pro Deník vedoucí Odboru památkové péče magistrátu Jan Falta. Památkáři chtěli, aby se ochranné sítě upevnily do už existujících kotevních bodů. „To, co bylo navrhováno, bylo nefunkční. Posledním návrhem byla síť z lanek. Problém toho ochozu je, že je strašně křivý. Jsou tam deseti až patnácticentimetrové rozdíly,“ připomíná Jan Falta.

V horní části vyhlídky se pak uvažovalo o tom, že ochranná síť bude připevněná do železného vodorovného táhla, které drží ochoz po staletí pohromadě. „To má statickou funkci a my jsme říkali, že pokud se má kotvit do renesančního táhla, tak musí být doloženo, že kotvení táhlo nepoškodí, a to jsme nedostali. Kdyby se muselo vrtat jinde, tak by ta síť byla křivá, nebo nefunkční,“ připomíná Jan Falta. Dodává, že tím návrhy na zabezpečení před sebevražednými skoky z Bílé věže skončily: „Státní památkové péči nebylo předloženo řešení, které by odpovídalo hodnotě kulturní památky. Všechno to byly nějaké konzultace, neproběhlo žádné správní řízení.“

Podle Řádka bylo navrženo celkem 16 variant zabezpečení, ale kompromis s památkáři se najít přes veškerou snahu nepodařilo. „Odbor památkové péče bohužel neschválil ani jeden z návrhů, protože by narušily autenticitu a estetiku a historickou estetickou hodnotu věže a některé potenciálně akceptovatelné varianty zase nebyly technicky proveditelné,“ vysvětluje náměstek primátorky Lukáš Řádek.

Opozice zastavení projektu kritizuje. „Z mého pohledu je velká škoda, že současné vedení radnice tuto věc podceňuje, protože lidské životy jsou něco, co bychom měli chránit. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody,“ myslí si místopředseda zastupitelského klubu hnutí ANO Denis Doksanský.

Projektantem zabezpečení ochozu je firma Carl Stahl, smlouva s ní byla uzavřená na částku bezmála 400 tisíc korun. Zaplaceno zatím nedostala, ale město se s ní za reálně provedené práce bude muset vyrovnat.