Schodiště, internát, parkovací dům nebo most se budou za Hradec ucházet o titul Stavba roku Královéhradeckého kraje

Rekonstrukce internátu FVZ Hradec Králové | autor: Královéhradecký kraj

17. ročník soutěže Stavba roku Královéhradeckého kraje 2020 je vyhlášen. Celkem do něj bylo přihlášeno 15 staveb a Hradec Králové má hned několik projektů. Cílem soutěže je seznámit širokou odbornou i laickou veřejnost s úrovní současného stavebnictví, architekturou a projektováním v Královéhradeckém kraji. Soutěž slouží k podpoře kvalitní komplexní realizace velkých i malých staveb v kraji a zviditelnění stavebních a projekčních firem, které v regionu působí. Stavby posoudí hodnotitelská komise. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskuteční na podzim tohoto roku.

Rekonstrukce internátu FVZ

Objekt internátu Akademika Heyrovského ve správě Armádní Servisní, příspěvkové organizace (AS-PO) slouží stejně jako před rekonstrukcí potřebám Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové především jako vojenské ubytovací zařízení pro studenty FVZ a jako zázemí pro ostatní útvary či instituce ministerstva obrany. Ve výškové, 16-ti podlažní budově byly provedeny kompletní stavební úpravy interiéru a práce na zateplení obvodového pláště a střechy. V rámci těchto prací byla provedena výměna výplní otvorů za nová plastová a hliníková okna a sestavy, byly provedeny nové konstrukce podlah a stěn, dále nová sociální zázemí. Kompletně nově byly provedeny rozvody TZB vč. rozsáhlých rozvodů a nejnovějších technologií slaboproudých instalací. Došlo k modernizaci výtahů a technologií výměníkové stanice s kotelnou a k vybudování parkoviště.

Revitalizace kulturní památky roubeného kostela sv. Mikuláše

Unikátní dřevěný kostel sv. Mikuláše byl v roce 1935 transferován z východního Slovenska do Hradce Králové. V roce 2013 započala rozsáhlá předprojektová příprava obnovy tohoto sakrálního areálu, díky níž se podařilo vyvrátit o kostele několik tradovaných mýtů a zjistit jeho skutečné stáří. V průběhu navazujících projekčních prací bylo rozhodnuto propojit tradiční restaurátorské postupy s využitím moderních technologií, které by zajistily trvanlivost díla i bezpečnost celé stavby. Veškerá technická zařízení byla navržena tak, aby nenarušovala vnímání stavby a byla plně reverzibilní.

Zcela unikátní byl záměr instalovat pod vnější plášť roubeného kostela stabilní hasící plynové zařízení a zařízení pro úpravu jeho vnitřního klimatu. Dále byl kostel doplněn skrytým hromosvodem a elektronickým zabezpečovacím systémem. Oprava areálu včetně restaurování skvostné interiérové výmalby kostela a mobiliáře byla realizována v letech 2016-2019. Od ukončení prací je činnost zařízení na úpravu vlhkosti v interiéru dlouhodobě sledována a vyhodnocována.

MOST EV. Č. 3082 – 1 HRADEC KRÁLOVÉ, SVINARY

Most plk. Šrámka převádí silniční komunikaci III/3082, chodník pro pěší a inženýrské sítě přes řeku Orlici v místní části Svinary statutárního města Hradec Králové. Most je jednopolový bez podpory v řece o rozpětí 75 m. Konstrukčně se jedná o podélně předepnutý trámový nosník vyztužený ocelovým obloukem (tzv. Langrův nosník). Nosná konstrukce je uložena na železobetonových opěrách se zavěšenými křídly. Opěry jsou založeny na velkoprůměrových pilotách. Mostovka tloušťky 250 mm má příčný střechovitý spád. Hlavní nosné trámy betonové mostovky nepravidelného lichoběžníkového průřezu s přibližnými obrysovými rozměry 1,7 x 1,0 m v sobě nesou kotvy ocelových táhel nosného oblouku a současně v sobě skrývají kabelové trasy dodatečně předpínaných lan. Při navrhování tohoto mostu byl kladen důraz nejen na funkci, ale i na architektonickou zajímavost a stavba se tak stala jednou z dominant lokality. Most se tak zařadil do plejády hradeckých mostů zajímavých stavebně i architektonicky.

Revitalizace budovy Muzea východních Čech

Revitalizace secesního objektu Muzea východních Čech zahrnovala obnovu vnější fasády z lícových cihel, opravu a nátěry dřevěných oken, kompletní výmalbu vnitřních prostor a další práce, které vrátily objekt do původního stavu dle dochované dokumentace. V globálním náhledu zásah řešil konzervaci stávajícího stavu objektu a navrácení jeho částí do podoby, ve které ho před zhruba sto lety navrhl architekt Jan Kotěra. V předpolí objektu byla kompletně rozebrána kašna včetně tělesa fontány a technologie. Kamenné zdi byly společně s kašnou a fontánou v ateliéru pod dozorem restaurátora a pracovníků NPÚ kompletně očištěny a navráceny zpět do původní polohy. V průčelí budovy pracoval restaurátor na obnově sedmimetrových soch z keramických glazovaných tvarovek. Zároveň byla zajištěna statika trůnů, na kterých jsou usazeny sochy.

V interiéru budovy proběhla renovace všech maleb. Velká pozornost byla soustředěna na restaurování výmalby sádrových omítek opatřených reliéfní výzdobou. Obnoveny byly také vitráže, které zdobí výplně oken ve druhém a třetím nadzemním podlaží. Nově se v podzemním podlaží upravil prostor pro rozšíření stávající expozice. Byla kompletně přesunuta výměníková stanice, která uvolnila prostor pro zázemí a skladování. Pro návštěvníky muzea je nově otevřen i prohlídkový okruh zahrnující návštěvu střechy pátého podlaží, kde je vybudována vyhlídková terasa.

Schodiště Bono Publico

Kryté schodiště se nachází na jižním svahu historického jádra města, spojující prostor křižovatky ulic Komenského a Ignáta Hermanna s Velkým náměstím a je zapsáno v seznamu kulturních památek. Začíná branou proraženou v barokní hradbě v ulici Komenského, na opačné straně ústí průchodem mezi bočním křídlem biskupské rezidence a domem U Špuláků do Velkého náměstí.
Bono Publico představuje typ krytého schodiště položeného příčně po svahu tak, že spojuje výškově značně odlišné úrovně komunikace pod svahem a úrovně hlavního městského prostoru - Velkého náměstí. Komunikace je dlouhá 37,5 m, převýšení obou vstupních úrovní činí cca 11,6 m, průměrné stoupání je tedy cca 18°. Stavebně je Bono Publico řešeno jako krytý obestavěný koridor se čtyřmi schodišti oddělenými trojicí podest. Dolní vstupní část má podobu portálové stěny s atikou mírně předstupující spodní tarasní zeď teras, výstupní horní část prochází úzkým křídlem napojeným na zadní trakt biskupské rezidence.

Parkovací dům Jana Gayera

Parkovací dům Jana Gayera s kapacitou 284 parkovacích stání leží v Městské památkové zóně Hradce Králové. V reakci na významný archeologický nález základového a částečně i nadzemního zdiva hradecké vojenské pevnosti z konce 18. století, došlo k úpravě projektu parkovacího domu tak, aby základové piloty parkovacího domu byly vedeny mimo nalezené historické konstrukce. Parkovací dům zhotovili jako železobetonový monolitický skelet se ztužujícími komunikačními jádry. Vodorovné konstrukce navrhli jako bezprůvlakové monolitické spádované desky. Vnější plášť tvoří svislé modřínové lamely a stěny z monolitického betonu.