Sál hradecké filharmonie se bude jmenovat po slavné pěvkyni Soně Červené

Sál filharmonie ponese jméno slavné pěvkně. | autor: FHK

Dlouholetý přátelský vztah Soni Červené k Hradci Králové a jejímu orchestru zpečetí název sálu královéhradecké Filharmonie. Jméno nedávno zesnulé operní divy ponese koncertní hala od roku 2025. Sál Soni Červené se tak stane živoucí vzpomínkou na tuto hudební legendu a mimořádně zajímavou ženu. V prostorách Filharmonie Hradec Králové také vzniká prostor pro historické nástroje z dílny továrníků Červených, které pěvkyně hradeckému orchestru věnovala.

„Už v minulosti uvažovalo vedení Filharmonie v čele s bývalým ředitelem Václavem Dernerem o pojmenování sálu právě po Soně Červené. My s tímto návrhem souzníme, a proto chceme jeho myšlenku dotáhnout. Přidáváme se tímto k uctění památky paní Červené a plánujeme přejmenováním našeho sálu otevřít sezónu 2025/26 – tedy v období, kdy si budeme připomínat jejích nedožitých 100 let,“ uvádí ředitel Filharmonie Hradec Králové Vladimír Šrámek a dodává, že Soňa Červená byla charismatickou osobností, jejíž energie a pěvecký projev ho vždy fascinoval.

Červená filharmonii odkázala věcné dary

V těchto dnech přebrala Filharmonie Hradec Králové věcné dary a významný finanční obnos z pozůstalosti operní pěvkyně. Červená ve své závěti odkázala filharmonikům portrét JUDr. Jiřího Červeného a čtyři historické dechové nástroje z rodinné dílny Červených. Pátý nástroj obdržela hradecká Filharmonie už dříve, za života Soni Červené.

Dochovaných nástrojů z tohoto období je jen pomálu. Mimo jiné i proto, že továrník Václav František Červený byl vytrvalým inovátorem a nositelem množství patentů a svoje nástroje stále zdokonaloval. Jejich zvuk byl schopen přizpůsobit i požadavkům hudebních skladatelů (pro Richarda Wagnera například zkonstruoval speciální tubu pro jeho Prsten Nibelungův). Po restaurování budou nástroje k vidění v budově Filharmonie Hradec Králové. Návštěvníci se tak mohou těšit, že v budoucnu ozdobí prostory foyer tuba, eufonium, fanfárová trubka a dva suzafony.

„V blízké době chceme zpřístupnit tyto nástroje veřejnosti v prostorách Filharmonie. Rádi bychom také vydali publikaci o rodu Červených a tradici výroby žesťových nástrojů v Hradci Králové,“ dodává Šrámek.

Předseda správní rady Filharmonie Hradec Králové Luboš Janhuba doplňuje, že nástroje musí nejprve projít opravdu fundovanou a odbornou renovací. „Počítáme také s vytvořením důstojného výstavního prostoru pro tyto nástroje. Nemůžeme tedy nyní přesně sdělit, kdy tyto vzácné nástroje budou moci obdivovat návštěvníci naší Filharmonie.“

Soňa Červená byla s Filharmonií Hradec Králové spojena projekty, mezi nimiž bylo několik koncertů, natočení alba V moci kouzel Erbena a Dvořáka, na kterém propůjčila spolu s hercem Janem Sklenářem hlas Erbenovým postavám a mimořádnou kvalitou vyniká i nahrávka skladby Kaddish Leonarda Bernsteina, ve které Červená účinkovala v roli recitátorky.

Největším počinem, který Soňa Červená v Hradci Králové iniciovala, bylo bez pochyby pořízení mistrovských varhan pro sál hradecké Filharmonie. Stala se ambasadorkou Nadačního fondu pro varhany a sama také stavbu nástroje významnou částkou podpořila. Pojmenování sálu jejím jménem je proto také vyjádřením poděkování za její nasazení při realizaci tohoto projektu i za to, že stavbou varhan dostal sál evropské parametry.

O srdečném vztahu Soni Červené k Hradci vypovídá také skutečnost, že už v době svého života sem pravidelně jezdila a ve své poslední vůli vyjádřila přání, aby zde byla pochována. Po jejím odchodu v květnu letošního roku měla pohřeb v katedrále Svatého Ducha a je uložena v rodinné hrobce na pouchovském hřbitově.

SOŇA ČERVENÁ (1925–2023)

Herečka a operní zpěvačka se narodila 9. září 1925 v Praze do rodiny kabaretiéra a spisovatele Jiřího Červeného a jeho ženy Žofie. Její otec jí byl velkou oporou v rozvoji jejího hudebního a hereckého talentu. Bohužel, během 2. světové války byly oba rodiče odvedeni do koncentračních táborů. Ona zůstala sama v bytě, který poté z části zabralo Gestapo. Po válce se sice oba rodiče vrátili, matku ale už v roce 1948 zatkla komunistická StB. Po 14 dnech se Červená náhodou dozvěděla, že je její matka mrtvá. Její smrt se nikdy nepodařilo vysvětlit.

V Československu Červená působila od druhé půlky 40. let jako herečka – mj. v Divadle ABC v angažmá u Voskovce a Wericha, poté se ale rozhodla věnovat opeře. Už od roku 1958 vystupovala také v Berlíně. Osudovou se jí stala role Carmen ve stejnojmenné opeře Georgese Bizeta.

V roce 1962 Soňa Červená emigrovala do Německa definitivně. Od té doby působila v prestižních operních domech po celém světě. Do rodné vlasti se mohla vrátit až po Sametové revoluci.

Od té doby ztvárnila mnoho mimořádných postav v činoherních i operních inscenacích významných režisérů. Za zmínku stojí např. postava Milady Horákové v opeře Zítra se bude nebo Elina Makropulos v nastudování Roberta Wilsona pro Národní divadlo v Praze.

Soňa Červená zemřela 7. května 2023 ve věku nedožitých 98 let v Praze.