Pěstounů v Hradci přibývá, většinou se jimi stávají prarodiče dítěte

Ilustrační foto | Zdroj: Prostor Pro

Pěstounská péče v České republice vyvolala před časem vlnu zájmu především úpravou zákona o pěstounech, kteří si podle velice zjednodušených výkladů mohli pěstounstvím dobře vydělávat.

Je to tak ale ve skutečnosti? Dá se pěstounstvím uživit?

A jak se žije pěstounům v Hradci Králové? Kdo a proč se stává pěstounem?

Pěstounská péče je jedním ze způsobů, jak dětem nahradit jejich původní rodinu, která buďto přestala ze závažného důvodu fungovat anebo dítě o rodiče přišlo. Pěstounská péče kvete také v Hradci Králové a zajímavostí je, že pěstouny se v mnoha případech stávají vlastní prarodiče opuštěného dítěte.

Dětí se nejčastěji ujímají jejich blízcí příbuzní

„Většina „našich“ dětí je svěřena do takzvané příbuzenské péče. Nejčastěji jsou děti v péči svých prarodičů. Ti tvoří polovinu rodin, se kterými pracujeme,“ uvádí Martina Novotná z organizace Prostor Pro, která se podpoře pěstounských rodin intenzivně věnuje již několik let.

Jedním z „typických“ příkladů je příběh paní Noskové z Hradce Králové, která si do pěstounské péče vzala svou vlastní vnučku Klárku. „Pěstounku zasáhl tragický osud, když jí náhle zemřel syn – otec malé Klárky,“ popisuje Martina Novotná. Matka malé dívenky následně péči nezvládala, zanedbávala ji, a proto holčička skončila v péči své babičky. „Začátky však nebyly jednoduché. Paní Nosková musela udělat závažné rozhodnutí – v pokročilém věku se začít starat o desetiletou holčičku. Musela vše uzpůsobit společnému soužití. Bydlí v malém bytě a tak naříklad manžel paní Noskové se přestěhoval na chalupu, aby mohla být Klárka u babičky,“ prozrazuje zákulisí příběhu sociální pracovnice Martina Novotná a dodává, že situace byla složitá i proto, že se obě musely vyrovnat se ztrátou blízké osoby – syna a tatínka.

V Hradci pěstounům pomáhá program Pecka

Takových příběhů znají pracovníci Prostoru Pro desítky a také proto vznikl program s názvem Pecka, jenž má lidem, kteří se pro pěstounství rozhodnou, jejich úděl usnadnit a podpořit je. „Můžeme vzít děti například na lyžařský nebo letní zážitkový pobyt, což prarodiče často už fyzicky ani finančně nemohou zajistit. Děti na těchto pobytech sdílí podobné osudy se svými vrstevníky,“ vysvětlují pracovníci podpůrného programu. Kromě toho pracovníci Prostoru Pro poskytují královéhradeckým pěstounům také potřebné a zákonem dané povinné vzdělávání.

Jak je to s diskutovanou možností si pěstounstvím vydělat?

Odměnu za starost o děti v pěstounské péči stanovuje zákon. „Při péči o jedno dítě je odměna nejvyšší a jedná se o osm tisíc korun, u dvou dětí je to pak například dvanáct tisíc,“ hovoří Martina Novotná o částce, které se říká odměna pěstouna. K tomu se však připočítávají také další dávky jako je úhrada potřeb dítěte anebo jednorázový příspěvek při převzetí dítěte.

„Jsme s manželem v pokročilém důchodovém věku a v této situaci bychom nemohli bez pěstounského příspěvku Klárce nabídnout odpovídající rodinné zázemí. Proto jsme rádi za tuto formu podpory, která po finanční stránce umožňuje zajistit vše potřebné,“ uvádí paní Nosková, pěstounka z Hradce Králové.

Tak jako tak pracovníci Prostoru Pro podotýkají, že celkové náklady na dítě v pěstounské péči jsou nižší, než když dítě vyrůstá v ústavní péči. V letošním roce vstoupilo do podpůrného programu Prostoru Pro, který pečuje o pěstounské rodiny, celkem pět rodin s osmi dětmi. V loňském roce programem prošlo na dvacítku rodin a podle pracovníků Prostoru Pro noví zájemci o pěstounskou péči stále přibývají.