Koželužnu v Kuklenách chtějí rozebrat a komín zkrátit. Části schovají, aby je pak mohli znovu sestavit

Archivní foto, věžička už na koželužně není. | autor: hradeckralove.cz

Záchrana pozůstatků bývalé koželužny v Hradci Králové se podařila jen napůl. Tovární hala se rozebere a někdy znovu postaví, komín se musí zkrátit. O tom, co se s koželužnou stane, se už mluví více než deset let. Stále se řeší, jestli ji zbourat či zachovat. Prozatím poslední rozhodnutí zastupitelstva se zdá být definitivní. Malá tovární hala neunikne demolici, v historickém průmyslovém areálu však jako připomínka po fabrice z konce 19. století zůstane komín. Hala však nebude zbourána definitivně, šetrně se rozebere, aby se někdy mohla znovu postavit. Informaci přináší web iDNES.cz.

Zastupitelé o demolici někdejší fabriky rozhodli už podruhé v posledních třech letech. V červnu 2018 měly zmizet oba fragmenty. Už byla dokonce připravena demoliční zakázka, ale změna ve vedení města přinesla naději na zachování, která zesílila po příznivém statickém posudku. Šance však dlouho netrvaly: podle města by záchrana stála neúměrně moc a navíc kolidovala s plány na revitalizaci Malého labského náhonu s parkem a uvažovaným domovem pro seniory.

Bourání malé tovární haly město připravilo už v roce 2014, kdy sundalo šestimetrovou věžičku s hodinami, ale nezakrylo díru ve střeše a voda dílo zkázy postupně jen zhoršovala. Stav pozůstatků koželužny přesto není na stržení. Potvrdila to i expertiza, ze které plyne, že hala je navzdory řádění zlodějů kovů ve velmi dobré kondici, výjimkou jsou jen strop a krov. Nyní je jasné, že cihlová budova musí ustoupit plánům na novou výstavbu.

„Zastupitelstvo už v minulosti rozhodlo, že oba pozůstatky továrny se mají zdemolovat. Od té doby hala dlouhodobě strádala. Město zvažovalo, zda dát velké finance do jejího zabezpečení, pak jsme však dostali informace, že vzhledem k nivelacím a chystané výstavbě v lokalitě by bylo velmi problematické ten objekt ponechat na svém místě. Město se podle mě zachovalo jako správný hospodář, tedy neinvestovalo velké prostředky do zabezpečení, přestože je to škoda,“ uvádí pro iDNES náměstek pro správu majetku města Pavel Marek (ANO).

„My už jsme se potřebovali rozhodnout co s tím, proto jsme sepsali pro a proti, poslali to do komise pro majetek i územní plánování a obě se vyjádřily pro demolici šetrným způsobem,“ říká náměstek Marek.

Záměr šetrné demolice a uschování pro příští generace nepodpořil Adam Záruba (Změna a Zelení), radní a současně zastupitel určený pro pořízení územního plánu. „Myslím, že při dobré vůli by halu zachránit šlo, jenže ta evidentně chyběla. Teď je potřeba snažit se zachovat co nejvíce prvků a do budoucna malou halu postavit znovu,“ říká Záruba.

Je spokojen, že město se rozhodlo zachovat alespoň komín: „Neměl by se bourat, jen by se snížil o ohnutou horní část a zakomponoval do nové zástavby. Celé je to ale v nedohlednu.“

„Budova se rozebere a uschovají se použitelné části pro případné použití v budoucnosti. Jakmile bude lokalita dokreslena, bude možné cihly nebo jednotlivé trámy použít k vybudování buď zcela stejné budovy, anebo se použijí aspoň některé fragmenty v jiné lokalitě. To ukáže až budoucnost,“ míní Pavel Marek.

Malá tovární hala má ustoupit záměru, který v roce 2014 získal ocenění za urbanistický projekt roku. Projekt revitalizace Malého labského náhonu si původně dělal nároky na vznik dvou parků, zeleného náměstí, domova pro seniory i komunitního centra. Součástí měly být i interaktivní vodní prvky. Jenže vše se protahuje a plány na velkoryse otevřený prostor kazí činžák, který se městu nepodařilo odkoupit ani směnit a zůstane stát uprostřed relaxační zóny.