Bude se na hradeckém kopci sv. Jana znovu lyžovat?

Bývalý umělý lyžařský svah Rozárka chátrá už skoro 20 let. Sjezdové kartáče skončily ve Zlíně a vlek zrezivěl. V roce 1992 opustil areál hradecký lyžařský klub Slávia VŠ a od té doby musejí Hradečané vyrážet na lyže mimo město. Situace by se ale mohla změnit. "Iniciujeme obnovení lyžařského svahu na kopci Svatého Jána prostřednictvím vyhlášení účelového grantu na vybudování uměle zasněžovaného lyžařského svahu s nočním osvětlením," cituje Mladá fronta Dnes z programu nové koalice. Podporu si oživení Rozárky našlo především u strany Doma v Hradci.
Všechny dosavadní snahy a nápady na využití někdejšího oblíbeného lyžařského svahu ale zkrachovaly na jednáních s majiteli pozemků. Ti je získali v restituci a veškeré snahy o výměnu nebo odkup zatím vždy odmítli. "Myslíme to vážně. O problémech s pozemky víme, ale obnovená sjezdovka by ohromným způsobem zatraktivnila celé město i okolí. Bylo by škoda nepokusit se něco podniknout," potvrdil přesto MF Dnes záměr strany Doma v Hradci její lídr Leoš Kučera.
Zplanělá část kopce trápí i odborníky. "Bohužel jsme v poslední době žádné změny nezaznamenali. Mě osobně ale velmi mrzí, že se okolo Rozárky nic neděje," přiznal MF Dnes hlavní hradecký architekt Petr Brůna. Nepřehledné vlastnické vztahy zhatily například před 4 lety vznik bobové dráhy. "Vzpomínám si na to. Našly se smlouvy, podle kterých byli majiteli pozemků úplně jiní lidé, než uvádějí záznamy v katastru nemovitostí," potvrdil Mladé frontě Dnes Vít Adametz z Lyžařského klubu Hradec Králové.
"O výkupech pozemků budeme určitě jednat dál. Město by scelením pozemků získalo naprosto unikátní sportovní areál, který by mohly využívat také školy," prohlásil v MF Dnes současný náměstek Martin Soukup. Podle Adamtze ale šance nejsou velké. "Obávám se, že to není úplně perspektivní projekt. Lyžařská sezona je v Hradci kvůli klimatickým podmínkám příliš krátká a podle mě je to celé za hranicí rentability," řekl MF Dnes Adametz s tím, že obnova lyžařského svahu by si vyžádala investice desítek milionů korun. I kdyby se investor našel a podařilo se vyřešit otázku pozemků, stálo by město před dalším problémem. Kvůli přivaděči pitné vody do sousedící vodárny by tudy nesměla projíždět auta těžší než 3 tuny.