Výroční ceny pro Dvořáka, Myškovou, Preclíka a Brzka

Hradeckou sportovní cenu získala plavkyně Jana Myšková, ocenění Hradecká múza si odnesl loutkař Jan Dvořák. Cenu Dr. Františka Ulricha za celoživotní dílo získal sochař Vladimír Preclík. Oceněním Primus inter pares (první mezi rovnými) za za celoživotní dílo v oblasti kultury, vědy, výchovy a sportu se může pyšnit chirurg Vladimír Brzek.

LAUREÁT CENY PRIMUS INTER PARES
prof. MUDr. VLADIMÍR BRZEK, CSc.
Vynikající chirurg, emeritní přednosta III. chirurgické kliniky a emeritní přednosta I. kardiochirurgické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové, prof. Vladimír Brzek, patří mezi nejvýznamnější osobnosti naší chirurgie, hrudní chirurgie a kardiochirurgie. Vychoval několik generací lékařů a chirurgů, byl vedoucím katedry chirurgie Lékařské fakulty UK Hradec Králové. Pokračoval v práci prof. Jana Bedrny a prof. Jaroslava Procházky, kterou dále rozvíjel a předával dalším generacím. Významně se zasloužil o rozvoj hradecké školy hrudní chirurgie a kardiochirurgie. Jeho vědecko publikační činnost je pozoruhodná, přednesl na 70 odborných přednášek doma i v zahraničí, publikoval 120 originálních prací, je spoluautorem několika vědeckých monografií a učebních textů. Jako emeritní profesor Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové je stále činný jako člen komise pro státní rigorózní zkoušky, je čestným členem ČCHS a nositelem zlaté medaile LF UK v Hradci Králové.
Pro své zásadové postoje nebyl pohodlný minulému komunistickému režimu. Vysokoškolským profesorem se proto stal až s dvacetiletým zpožděním, po roce 1989. Nikdy nepodléhal poplatným dobovým vlivům, především byl věrný své práci, pilně, neobyčejně jemně a zručně operoval, nebylo vrozené nebo získané srdeční vady, kterou by prof. Brzek úspěšně neoperoval. Celý jeho život je spjat s Hradcem Králové a jeho občany, kterým jako lékař poctivě sloužil. Jeho svědomitá práce vtiskla nesmazatelnou pečeť vynikající pověsti královéhradecké chirurgie. Prof. Vladimír Brzek patří mezi osobnosti evropského formátu - jako excelentní chirurg políbený všemi chirurgickými múzami, vynikající vědec a pedagog, čestný občan a člověk v tom nejkrásnějším slova smyslu.

LAUREÁT CENY DR. FRANTIŠKA ULRICHA
prof. akad. sochař VLADIMÍR PRECLÍK
Přední český umělec, královéhradecký rodák a patriot prof. Vladimír Preclík, patří v kontextu českého i evropského sochařství k nejzajímavějším a nejosobitějším tvůrcům. Svými originálními sochami je zastoupen v mnoha českých i zahraničních galeriích, je zakladatelem a dlouholetou vůdčí osobností Mezinárodního sochařského symposia v Hořicích, svou tvorbou prezentoval české umění např. na světové výstavě sochařství v Montrealu, do dějin českého sochařství se zapsal cykly Česká avantgarda či Stará provensálská města, je členem PEN-klubu, byl děkanem Fakulty výtvarných umění VUT v Brně i poslancem České národní rady. V Galerii moderního umění v Hradci Králové je zastoupen portréty Františka Halase a Josefa Čapka. Z obdivu a vřelého vztahu ke svému rodišti se mnohokrát vyznal jako sochař i jako spisovatel, např. knihou Tiše se přemísťovati, kterou vydalo někdejší královéhradecké nakladatelství Kruh. V loňském roce pokřtil v Klicperově divadle svou zatím poslední knihu Paměť sochařského portrétu. Pro Hradec Králové vytvořil několik plastik – v roce 1974 „Květ Polabí“, který zdobí prostranství před hotelem Alessandria, pro Klicperovo divadlo plastiku „Antické drama“, která se stala logem divadla, a v roce 2002 bustu Václava Klimenta Klicpery. S královéhradeckým divadlem spolupracoval před mnoha lety i jako autor scény pro hru Miroslava Horníčka Louka pro dva. Letos se Vladimír Preclík dožívá 75 let.

HRADECKÁ MÚZA
doc. JAN V. DVOŘÁK
Dnes již legendární loutkář, jehož životní pouť je osudově spjata s Hradcem Králové, se loni opět po dlouhé době představil královéhradecké veřejnosti, a to ve čtyřdílném pásmu vyprávění a písniček s názvem „Když jsem vandroval, muzika hrála“. Pořad vzbudil výjimečný ohlas, protože nešlo jen o „vyprávění ze života“, ale především o mapování souvislostí vývoje českého loutkového divadla, a tím i Divadla Drak, jehož byl Jan Dvořák ředitelem v letech sedmdesátých. Jeho přínos k významu, umělecké úrovni i mezinárodní prestiži tohoto divadla, je nepominutelný. Právě za jeho „ředitelování“ Drak poprvé vyrazil na zahraniční turné a postupně se stával reprezentantem moderní a inspirativní umělecké tvorby, která ovlivnila nejeden divadelní soubor v Evropě, ale i zámoří. Drak ovlivnil nové vnímání loutkového divadla i vkus publika. Drak pod jeho vedením doslova dobyl Curych, Paříž, Moskvu. Dvořák přivedl do Hradce i vynikající osobnosti, které stále tvoří páteř současného Draku, Jiřího Vyšohlída, Petra Matáska a Josefa Kroftu. Je rovněž autorem názvu divadla – Drak - původně vyjadřujícího zkratku slov „divadlo rozmanitostí, atrakcí a komedií“. Jan V. Dvořák rovněž jako docent Divadelní fakulty muzických umění v Praze vychoval řadu vynikajících loutkářů, z nichž mnozí rovněž působili v královéhradeckém loutkovém divadle. Čtyřdílný cyklus „Když jsem vandroval, muzika hrála“ vznikl ve spolupráci Jana V. Dvořáka a Jiřího Vyšohlída, který připravil hudební složku spolu s herečkami a zpěvačkami Divadla Jesličky. Cyklus natočil Český rozhlas, a tak vzniklo i trvalé svědectví o životě jednoho českého umělce, který si zamiloval nejen nádherné královéhradecké divadlo, ale také město, v němž strávil podstatnou část svého života.

HRADECKÁ SPORTOVNÍ CENA
JANA MYŠKOVÁ
Jana Myšková (1977), studentka Univerzity Hradec Králové, členka Plaveckého klubu Hradec Králové a reprezentantka České republiky v plavání, dosáhla ve své závodní kariéře vynikajících úspěchů pod vedením trenéra MUDr. Prokeše. Její hlavní disciplínou jsou kraulové sprinty na 100 a 200 m, v nichž v současné době nemá v České republice rovnocennou soupeřku. Je držitelkou tří rekordů České republiky, kterých dosáhla právě v roce 2003. Rekord na 100 m volný způsob vytvořila v semifinále mistrovství Evropy v irském Dublinu a v tomto roce jej překonala dokonce třikrát. Rekordu na 200 m volný způsob v 25 m bazénu dosáhla rovněž ve finále mistrovství Evropy v Dublinu a třetí rekord na 100 m volný způsob zaplavala při mistrovství ČR v 50 m bazénu v Pardubicích. V roce 2003 se stala čtyřnásobnou mistryní České republiky v obou svých hlavních disciplínách. Dosáhla i dalších medailových umístění ve sprintech a ve znakových a motýlkových disciplínách. Je stálou členkou reprezentačního A družstva republiky. Svými rekordy splnila limity pro účast na olympiádě v Aténách a je tak zařazena do olympijské přípravy. Zvítězila i v Českém poháru 2003, při němž se hodnotí výkony v šesti pohárových soutěžích. V anketě „Plavec roku 2004“ obsadila 3. místo. Svými loňskými výkony se kvalifikovala na mistrovství světa v Barceloně a na mistrovství Evropy v Dublinu, kde se probojovala do finále a obsadila výborné 7., resp. 8. místo. Navíc s reprezentační štafetou obsadila 5. místo. Rada vysokoškolského sportu ji též nominovala na světovou univerziádu v jihokorejském Daegu. Tam se rovněž probojovala do finále a obsadila 5. a 6. místo. Kromě závodních úspěchů se věnuje plavcům nejmladší kategorie, jimž předává své bohaté zkušenosti. Nominaci na sportovní cenu města získala již v roce 2001.