Malšovická lízátka hájí občané, fanoušci i památkáři

Lízátka za 40 let své existence přirostla občanům města k srdci a mnozí si stadion už bez nich nedovedou představit. V rámci chystané rekonstrukce se s nimi ale budou muset s největší pravděpodobností rozloučit. Stržena mají být s celým stadionem. Na jejich hodnotu přitom poukazují i památkáři. "Vzhledem k tomu, že na stadion byl podán návrh na demolici, se s tím asi už nic dělat nedá, přestože by byla strašná škoda, kdyby třeba osvětlovací stožáry měly skončit ve šrotu. Podle mě by pomohla osvícenská činnost: mělo by se působit třeba na zastupitele, aby si uvědomili, co jsou opravdové hodnoty," řekl Mladé frontě Dnes Miloš Buroň z Národního památkového ústavu v Jaroměři-Josefově.
Někteří lidé hradecká lízátka přirovnávají k vysokým pecím v Ostravě. Jedná se sice o novodobou stavbu, v době vzniku ale jedinečnou, která dnes tvoří neodmyslitelnou dominantu města. Lízátka přitom paradoxně vznikla náhodou. Když se na konci 60. let minulého století dostavěl nový všesportovní stadion, fotbalovým fanouškům k srdci vůbec nepřirostl. Vadil jim škvárový ovál a velká vzdálenost hřiště od tribun. Postavit 55 metrů vysoké a 45 tun těžké světelné stožáry byl v roce 1972 nápad, jak fanoušky přilákat. Jak popisuje MF Dnes, už v roce 1975 čtveřice lízátek stála a poprvé osvítila derby Hradce Králové proti Slovanu Pardubice. Lidé nad moderním zázrakem žasnuli a okamžitě si novou dominantu oblíbili.
"Kdybychom to nepostavili, asi by nás zavřeli," popsal Mladé frontě Dnes s nadsázkou tehdejší situaci Jaroslav Kott, který stál u zrodu lízátek a dohlížel na jejich stavbu. "Na samotné postavení lízátek jsme měli asi měsíc, a protože to byla šibeniční doba, na stadionu jsme i spali. Pracoval na tom jediný vhodný jeřáb, který byl v republice a tehdy stál 1 800 korun na hodinu," dodal Kott. Podle něj se tehdy jednalo o velmi unikátní dílo: "Lízátka se pilotovala do 10 metrů pod zem a mají jen čtyři šrouby, což tenkrát v celé Evropě nemělo obdoby," upozornil MF Dnes Kott.
Podle města jsou lízátka ve špatném stavu a budoucí podobě nového stadionu nevyhovují. Zbourat se mají spolu s tribunami, šatnami, dětským dopravním hřištěm, světelnou tabulí i plastikami před vchodem. I přesto zastánci uvažují o památkové ochraně a petici za zachování lízátek už podepsalo přes 4500 lidí. Špatnému stavu stožárů přitom nevěří. "V žalostném stavu jsou pouze reflektory. Kdyby se namontovala moderní svítidla, mohla by jich být jen polovina a navíc s třetinovým příkonem. Stožáry jsou v perfektním stavu, slouží léta a bez problémů přežijí i dalších 50 let," prohlásil v Mladé frontě Dnes Jaroslav Kott. "Lízátka jsou jedním z moderních symbolů Hradce, ale že by byla prohlášena za památku, příliš reálně nevidím," komentoval MF Dnes snahy o památkovou ochranu Miloš Buroň. A souhlasí s ním i kolega z Národního památkového ústavu v Jaroměři Oldřich Pešek: "Je-li podán pouze návrh, neznamená to, že by stavba byla chráněná," vysvětluje Mladé frontě Dnes.
S dominantou dnes už srovnatelnou s vodárnou na Novém Hradci nebo staroměstskou Bílou věží se tak Hradečané zřejmě budou muset navždy rozloučit.