Hradec ocenil své poklady - aktivní seniory, kteří umějí potěšit své okolí

Snímek ze setkání "Hradeckých pokladů" s primátorem města v domě U Špuláků dne 22. června 2016. | autor: MMHK

Stáří nemusí být překážku v aktivním životě. Dokazuje to projekt hradeckého magistrátu nazvaný Hradecké poklady. Každoročně představuje široké veřejnosti ty, kteří jsou inspirací, příkladem či doslova pokladem pro druhé. A to nejenom ve vlastní rodině, ale i v komunitě, kde žijí. A nebrání jim v tom vysoký věk ani neduhy, které s sebou nese. Letos město představuje třináct královéhradeckých seniorů. "Chceme jim tuto cestou také poděkovat za sdílení svých životních příběhů i za vše dobré, co dělají," říká Anna Maclová, náměstkyně primátora.

 

Milan Zeman (1937)

Vyučil se v Amati a po odchodu do invalidního důchodu pomáhal synovi s truhlařinou a tam, jak sám říká, začal „blbnout“ se dřevem a od té doby spolupracuje s Klubem lidové tvorby. Jeho výrobky cenili i v zahraničí. Všechno dělá se zálibou, protože když není vztah k práci, tak se neudělá nic nového, nic originálního. Noblesa řemesla je v tom, že to baví a vyplní celý život.

MUDr. Josef Macela (1935)

Rodinný lékař a muzikant. Působil na několika místech v České republice. Po roce 1969 již natrvalo zakotvil v Hradci Králové. S manželkou vychovali dva syny, ale život jim přinesl velkou bolest, když před nedávnem jednoho pochovali. Dnes zahrnují jeho pacienti několik generací. Většina z nás, kdo jsme k němu na obvod v minulosti chodili, se shodneme se současníky, že pan doktor představuje opravdového rodinného lékaře. Takového, který vlídně vyslechne a pomůže. Sympatické jsou také jeho záliby. Od svých osmnácti let sbírá autogramy osobností a má rád moravskou muziku. Hraje na heligonku přátelům při nejrůznějších příležitostech, například na vernisážích výstav.

Marie Rumlarová (1938)

Paní učitelka Rumlarová vedle učení vedla výtvarný a řezbářský kroužek. Když v roce 2005 skončila na škole, šla pracovat do antikvariátu a už se také mohla více věnovat svým koníčkům, které vycházejí z lásky k výtvarnému umění. Díky slavnému Vladimíru Komárkovi už leta sbírá malou grafiku - exlibris. V současné chvíli se intenzívně věnuje organizaci zářijového sjezdu Spolku sběratelů a přátel exlibris, který se bude konat v Hradci Králové a představen bude v Novém Adalbertinu, muzeu i galerii Na Mostě.

Pavlína Petříková (1936)

Největším jejím koníčkem jsou ruční práce, ke kterým ji přivedla její babička. Jako malá začínala s háčkováním, vyšíváním a plést uměla už v první třídě. Ovšem s důchodem přišla další činnost, a tou je paličkování. To bylo také období, kdy se dostala do Klubu lidové tvorby, dnes je to Spolek lidové tvorby. S ním, a společně s ostatními členy, se zúčastňuje všech akcí, na kterých předvádí svoje výrobky nebo zájemce zasvěcuje do tajů lidových řemesel.

Marta Svobodová-Kolesová (1923)

Vyučila se krejčovou. V roce 1941 začala hrát ochotnické divadlo a herectví se jí stalo povoláním. Pokračovala v divadle v Náchodě v roce 1945, pak v Přerově, Opavě, Šumperku a Novém Jičíně. Od roku 1948 hrála v Hradci Králové až do svých 66 let. Kromě herectví se celý život věnovala činnosti jak v politických,tak společenských organizacích. Recituje, hraje drobné scénky a podněcuje ostatní k nejrůznějším aktivitám. I po své devadesátce dokáže připravit pro všechny pohoštění.

Ing. Jaroslav Groh (1938)

Vystudoval strojní fakultu ČVUT, později dovednosti rozšířil o stavební profesi. Nyní své organizační schopnosti uplatňuje i ve společenských organizacích. Od roku 1989 je nepřetržitě předsedou Komise místní samosprávy Moravské Předměstí - jih a také předsedou Samosprávy SBD HK (v současnosti Společenství vlastníků jednotek). Jako aktivní důchodce od roku 2008 předsedá Krajské radě Svazu důchodců ČR Královéhradeckého kraje a je členem Ústřední rady SDČR.

Doc. RNDr. Milan Zima, CSc. (1930)

Vynálezce. Je autorem dvou patentů: Způsobu ohnivzdorné úpravy dřeva nebo papíru (1971)a Ochranné vrstvy povrchu vpichovacích indikačních mikroelektrod (1984). Tento druhý patent využila americká astronautická společnost NASA při výzkumu planety Mars v misi Phoenix. Za odměnu je jeho jméno připsáno na křemenné destičce, jež je uložena na severním pólu Marsu. V současné době je členem kontrolní SBD v Hradci Králové a vykonává funkci předsedy samosprávy garáží v Malšovicích. Miluje literaturu a věnuje se malování, hře na housle a píše poezii.

MUDr. Naďa Morávková (1929)

Vede Klub důchoců. Ze současného programu připomeňme přednášky o domech starého města a zájezdy - třeba turistickým vláčkem. Osm roků pracovala ve zdravotní komisi v městské organizaci Svazu důchodců České republiky. Za jejího vedení se uskutečnilo mnoho přednášek a besed pro členy na téma udržování si zdraví, pravidelně se měřil zájemcům krevní tlak.

Jaroslava Mauxová (1935)

Každou středu dopoledne, kromě svátků a prázdnin, vyřizuje v kanceláři v seniorské organizaci Svazu důchodců ČR členské záležitosti. Vydává průkazky, prodává známky, aktualizuje členskou evidenci, stará se o korespondenci se členy a písemná blahopřání k jejich významným životním výročím, vyřizuje vzkazy - zkrátka je činnou spojkou mezi členy a výborem, a to již od roku 1996.

Jiří  Hasal (1938)

Hradecký rodák, muzikant, kapelník, pedagog. I v důchodu pokračuje v pedagogické činnosti, nadále učí v ZŠ Habrmanova hru na klarinet a saxofon a vede J.H. Big Band. V roce 2015 byl za svou celoživotní hudební činnost veřejně oceněn i magistrátem Hradce Králové.

Iva Gachová (1940)

Věnuje se tkaní na stavech, malbě na hedvábí a drátování. Ráda batikuje, pracuje s hlínou,se šustím a zdobí kraslice. Jako jedna z mála lidových tvůrců ovládá tkaní rukavic na formě, cožje prastará slovanská technika. Hradečanka Iva Gachová patří k dlouholetým členkám Spolku lidové tvorby (SLT) v Hradci Králové, kde je vedoucí lektorské skupiny.

Irena Gillová (1936)

Byla spoluzakladatelkou (s paní Čihulovou) Klubu důchodců v Okružní ulici, který provozuje Magistrát města Hradec Králové. Ráda si tu pohovoří se svými vrstevníky. Přihlásila se na Univerzitu třetího věku hned při zahájení prvního akademického roku v roce 1994 a dodnes ji navštěvuje. S turistickým oddílem TJ Sokol se vydává za krásami přírody a s dobrou partou objevuje místa dosud nepoznaná.

Karel Přibyl (1935)

Převážnou část svého života pracoval jako učitel venkovských škol. Dnes píše. A to psaní je pro něho nejlepší terapie. Každé ráno usedá k počítači a píše o svém životě, o svých zážitcích, o práci s dětmi, o vzpomínkách na školu. Vydal Čítanku o Klamošské škole, kterou napsal se svým žákem. S ním také natočili video o stromech Chlumecka. Tento film získal ocenění jako amatérský film v Karlových Varech.