Gynekolog Jiří Doležal: Neplodnost páru? Detektivka, kterou chci vyřešit

Gynekolog Jiří Doležal. | autor: archiv: Arleta

Jeden lékař, který o vás pečuje od vstupního vyšetření  do šťastného konce. Nezajímá ho jen určitý orgán ale vy jako celek. Léčí tak trochu i vaši duši, když je potřeba. A na konci může být to nejhezčí, co člověka může v životě potkat - narození vytouženého dítěte. Zdá se vám to jako sen? Nemusí být, stačí zajet do Centra reprodukčního zdraví ARLETA (video) v Kostelci nad Orlicí a promluvit si s lékařem Jiřím Doležalem, který se už 25 let snaží pomáhat párům v nesnázích. A jde mu to velice dobře. Důkazem jsou i setkání dětí,  které se díky jeho pomoci narodily. Letos na Balónkové nebe přijelo více než 300 dětí se svými sourozenci a rodiči. 

Váš přístup k pacientkám, klientům je hodně osobní a individuální. Nejsou u vás přeplněné čekárny, zvete si vždy celý pár a vše dohromady probíráte. Je to ten důvod, proč je vaše klinika úspěšná?

Troufám si říci, že ano. Už prostředí, kde je klinika umístěna, je rodinné a uklidňující. Snažím se u každého páru pátrat po příčinách jejich neplodnosti, odstranit je a až pak praktikovat farmakoterapii, inseminaci nebo mimotělní oplodnění. Nikdy bych nad nikým nevyslovil definitivní ortel, že mít dítě nebude. Natolik jsem již profesionálním životem poučen.  Příroda je totiž nevyzpytatelná a zázraky se naštěstí dějí. Mám osobní zkušenost s neplodností se šťastným koncem. Důležité je mít pokoru, trpělivost a důvěru ve šťastnou budoucnost.

Říká se, že někdy jsou problémy s početím jenom v hlavě. Pokud se tedy nenajde objektivní příčina...

Může to tak být. Pokud je vše v pořádku, není důvod, aby dva jedinci, kteří nejsou příbuzní, spolu nemohli mít dítě. To je alespoň má teorie. Naši klienti vyplňují podrobný dotazník, který se ke mně dostane ještě před jejich první návštěvou. Ptáme se tam i na to, v jakém prostředí žijí, jestli mají děti s předchozími partnery, jaké s nimi mají vztahy, jaké mají vztahy s rodiči. To všechno je důležité a může to hrát psychologickou roli. Pro mě je to tak trochu detektivka, pátrám v historii obou partnerů, zajímám se o  prodělané  nemoci, ale i zvyky a zlozvyky, podrobnosti ze sexuálního života. Velkou roli hraje i dědičnost. Pomalu to puzzle skládám, až příčinu odhalím. Každý pár je jiný, neplatí pro něj právě to, co zabralo u ostatních.

Příběhy, které lze dohledat na vašem webu, svědčí o tom, že jste pomohli i zcela "beznadějným" párům. Máte vyčísleno, jak jste úspěšní?

To se dá velmi těžko říci. Prvních 5 % žen totiž otěhotní už v době, kdy se k nám objednají. Asi z nich trochu spadne to napětí po rozhodnutí, že s tím budou už konečně něco dělat. Dalších 5 % otěhotní třeba po prvních dvou schůzkách. Pak 25 % z nich přijde do jiného stavu při vyšetřovacích metodách, jakou je například test průchodnosti vejcovodů.  Pokud odstraníme příčinu, otěhotní dalších 40 %, pak teprve přichází na řadu farmakoterapie,  inseminace a mimotělní oplodnění.

Kdy by tedy měl pár za vámi přijít? Jak dlouho se mají snažit bez odborné pomoci?

Víte, dnes jsou lidé zvyklí, že mají všechno hned, jak po tom zatouží. A s početím to tak někdy nefunguje, když ještě před třemi měsíci žena  užívala antikoncepci. Proti rychlému početí  hraje i fakt, že ženy nyní chtějí první dítě až po třicítce. Vajíčka stárnou a nejsou už tak kvalitní. Ale takový je trend, s tím těžko něco naděláme.

Co byste poradil ženám, které se ještě necítí na mateřství, nemají ani stabilní a perspektivní vztah, nebo se  chtějí  věnovat kariéře a rodinu odkládají záměrně. 

Pokud už je ženě kolem třiceti a plánuje rodinu až za pět let, tak raději ať přijde hned. Tady není od věci zjistit, jestli je vše v pořádku, zda budeme mít drahocenná vajíčka později k dispozici. Případně je můžeme zamrazit v mladším věku a použít je kdykoliv později, kdy má stabilní vztah.  Pak už totiž ten čas hrozně rychle letí, a když přijde v 37 letech, že jim to stále nejde, dostáváme se do časového stresu s nejistými vyhlídkami. I zdravotní pojišťovny hradí asistovanou reprodukci do 39. narozenin.

Co když pár zjistí, že děti spolu mít nemohou nebo by tam hrozila nějaká komplikace z hlediska genetiky. Pomůžete i jim?

Ano a vůbec to není ojedinělé. Předně genetické vyšetřovací metody embrya před přenosem do dělohy se aplikuji dnes čím dál častěji.  Můžeme tak vyloučit riziko narození postiženého dítěte u starších žen, tam kde je riziko přenosu choroby na další generaci nebo se přenosem zdravého embrya vyhneme zbytečnému potratu. V některých případech však musíme přistoupit k použití darovaného vajíčka, nebo neplodnému  páru nabídneme  adopci embrya. Okolí se o tom vlastně nedozví, protože žena těhotenství sama donosí a porodí. Ročně provádíme tak kolem šedesáti cyklů  a máme téměř 65% úspěšnost.

Může si takový pár nadiktovat v případě darované spermie,  vajíčka, nebo embrya, že chce třeba modrookého, černovlasého, sportovně založeného potomka?

V podstatě ano. O dárcích a dárkyních máme poměrně hodně informací, ze kterých je možno vybírat.  A víte, co je zvláštní? Ty děti do rodiny úplně zapadnou. Myslím, že dítě zkrátka formuje i matka během  těhotenství. Ostatně je dokázáno, že si v této době matka s dítětem vyměňuji obousměrně  buňky. Říkám, že takové dítě je biologicky vlastně kombinací buněk od tří lidí. A naopak  v matčině těle doživotně zůstává stopa - buňky, které se implantují třeba v mozku. Zatím však nevíme, jaké to může mít  důvody a následky.

Jak je celá léčba náročná finančně?

Konzultace i mimotělní oplodnění hradí pojišťovna. Klienti však hradí nestandardní úkony, bez kterých si však vysokou úspěšnost s transferem jednoho embrya již nedovedeme představit.  Je to například záznam kamery, která zachytí prvních pět dní života embrya, což pomáhá laboratorním pracovníkům - embryologům k výběru toho nejkvalitnějšího. Ta se pak buď přenáší do dělohy, nebo se zamrazí pro budoucí použití.  Každý pár je podrobně o principu metod, významu jejích použití a ceně předem informován pracovníkem týmu -  IVF koordinátorem. Aplikaci metod lze pochopitelně odmítnout, zejména, pokud nejsou podmínkou úspěchu. 

Pár čeká miminko, vše dobře dopadlo. Kdy se s nimi rozloučíte?

Většina těhotenství po léčbě neplodnosti je ohrožena ještě několik týdnů  rizikem ztráty - zastavením růstu.  Proto těhotné předáváme až na konci prvního trimestru, kdy těhotná již  vysazuje většinu  podpůrné medikace. Možnost konzultace s našim pracovištěm však má možnost každá těhotná, neboť naším společným cílem je narození zdravého dítěte. Péče o ženu po IVF má svoje specifika - zvláštnosti. Setkání s narozenými dětmi a jejich rodiči – bývalými klienty se koná jednou za čas na zahradě kliniky. Zveme děti asi do pěti let věku a přesto je to každý rok spolu s rodinami několik stovek lidí. Teprve na těchto setkáních dostává celý tým odměnu za trpělivou snahu pomoci, která byla úspěšná. Jsme všichni v té chvíli šťastní, že jsme si vybrali právě tento krásný obor. Dětské úsměvy  a vděk pyšných rodičů je obrovským poděkováním celému týmu a současně  by měl happening – vypouštění balónků - dodat odvahu všem, kteří se ještě nerozhodli nás oslovit  v nedobrovolné  bezdětnosti.